Chronická rána je rána, která nevykazuje tendenci k hojení při adekvátní terapii po dobu 6–9 týdnů. Normální reparativní proces hojení je u tohoto typu ran narušen a akutní rána tak přechází v ránu chronickou. Nejčastěji je to zapříčiněno infekcemi, přidruženými onemocněními či základním stavem pacienta.
Rány, které se nezahojily primárním hojením (per primam intentionem), přecházejí do sekundární fáze hojení.
V první, čisticí nebo také zánětlivé fázi dochází i u chronické (zející) rány k pokrytí jejího povrchu fibrinem, k překrvení, migraci buněčných elementů a exsudaci.
Ve druhé, granulační fázi se začne tvořit jemná granulační tkáň (novotvořené cévy, fibroblasty a migrující makrofágy), která produkuje žlutavý ranný sekret. Ten může zaschnout a spolu s fibrinem vytvořit krustu – strup.
Ve třetí, epitelizační fázi rána začíná souběžně s granulací ze svých okrajů epitelizovat a postupně se uzavírá. Je-li granulace podstatně výraznější než epitelizace, dochází k tzv. hypergranulaci a vznikající tkáň přerůstá okraje rány.
Jizva vznikající po zhojení rány bývá rudá, bez kožních adnex a postupně bledne.