Termínem akutní rána označujeme rány, které se hojí primárně, v krátkém čase (do 6 týdnů) a bez výrazných komplikací. Mají různou etiologii vzniku:

Mechanické rány

odřeniny
tržné rány
řezné rány
střelné rány
rány způsobené kousnutím

Termické rány

popáleniny
omrzliny

Chemické a radiační rány

Primární hojení rány

K primárnímu hojení rány dochází u neinfikovaných, většinou řezných ran s hladkými okraji, které jsou přiloženy těsně a přesně k sobě, případně fixovány stehem.

Proces primárního hojení rány má 4 fáze

  1. první fázi dochází ke „slepení“ okrajů rány fibrinem a během několika minut se rozvine zánětlivá reakce. Dojde k rozšíření kapilár a exsudaci extracelulární tekutiny (tedy k otoku a překrvení). Vznikající mediátory a acidóza dráždí nervová zakončení (což způsobuje bolest v ráně).
  2. Ve druhé fázi, do 24 hodin, prostoupí ránu buněčné elementy – histiocyty, leukocyty a fibroblasty. Ty ránu postupně očistí od případných mikroorganismů a zbytků poškozených tkání.
  3. Ve třetí fázi, pátý až šestý den, dochází k prorůstání kapilár a migraci fibroblastů. Ty utvářejí amorfní substanci, která se přemění na fibrily kolagenu. Tak se rána během třetí fáze postupně zaceluje.
  4. V poslední, čtvrté fázi postupně odeznívá zánětlivá reakce, ubývá fibroblastů a je vytvořeno množství kolagenních fibril. Funkce kůže v poraněném místě je postupně obnovena. Plné kvality však traumatizované místo dosáhne až po úplném dozrání nově vytvořené tkáně, což může trvat i několik měsíců až let.

Pro bezproblémové hojení ran je nutné zajistit těsný kontakt okrajů rány, aseptičnost a nerušený průběh celého procesu. Z toho vychází i akutní terapie rány, která je založena na adaptaci okrajů rány (primární či odložená sutura) a/nebo na překrytí ranné plochy u ran s okraji, které nelze sešít (sekundární uzávěr či transplantát).