osteomyelitida

Každoročně jsou v Evropě diagnostikovány 4 miliony případů nehojících se kožních ulcerací. Jedním ze závažných problémů u pacientů trpících chronickými kožními vředy je nadměrné užívání antibiotik. Norská studie publikována v květnovém vydání odborného časopisu EWMA Journal vydávaného Evropskou společností pro léčbu ran (European Wound Management Association) prezentuje výsledky studie zabývající se užívání antibiotik u této skupiny nemocných.

Účinnost antibiotik ovlivňuje biofilm

Výsledky dřívějších studií ukazují, že až 60 % všech pacientů s chronickými kožními ulceracemi bylo léčeno alespoň jedním typem antibiotik po dobu 6 měsíců. Indikace pro podání antibiotik však byla ve většině případů považována za nepodloženou. Zjistilo se, že bakteriální prostředí je mnohem složitější, než se dříve předpokládalo. Nové poznatky z mikrobiologie nehojících se vředů ukazují, že antibiotika nemusí být nejefektivnější léčebnou volbou. Odborný zájem se dnes soustředí zejména na existenci tzv. biofilmu, který zásadním způsobem mění pohled na léčbu nehojících se kožních ulcerací.

Časté podávání antibiotik

V prospektivní observační norské studii byly hodnoceny údaje celkem 105 pacientů léčených v rámci primární lékařské péče. Jejich průměrný věk byl 68,6 let. Ulcerací trpěli v průměru 7,1 měsíce (1 až 36 měsíců). 60 (75,1 %) pacientů bylo léčeno antibiotiky ještě před tím, než byli přeloženi na jednotku specializovanou na hojení ran. 56 (53,3 %) nemocných bylo léčeno systémovými antibiotiky a 9 (8,6 %) pacientů pak antibiotiky lokálními. 14 osob (13,3 %) podstoupilo dva nebo více léčebných cyklů. U 78,3 % pacientů byla antibiotika nasazena kvůli traumatickým nebo pooperačním vředům, u 66,6 % pacientů z důvodu bércových vředů dolních končetin, u 36,4 % pacientů se antibiotiky léčily dekubity a u 30 % pacientů arteriální vředy.

Nesprávné rozhodnutí o nasazení antibiotik

Bakteriologické vyšetření bylo provedeno pouze u 33 (31,4 %) pacientů. Staphylococcus aureus byl detekován u 43 % pacientů. Normální kožní mikroflóra byla identifikována u 13 % osob. Antibiotika byla podána 84,5 % nemocným, jimž byly odebrány bakteriologické vzorky. V 41 % případů byl pacientům nasazen dicloxacilin ze skupiny penicilinových antibiotik.
Alarmujícím zjištěním je, že lékaři na jednotce specializované na hojení ran následně schválili indikaci k antibiotické terapii pouze v jednom případě (0,9 %). Naopak zjistili, že systémovou antibiotickou terapii je nutné nasadit u 6 (5,4 %) pacientů, kterým v rámci primární péče podána nebyla. 5 z těchto 6 pacientů (83,3 %) trpělo nezjištěnou a neléčenou osteitidou nebo osteomyelitidou.

Optimální je léčba u specialisty

Výsledky norské studie naznačují významný nárůst používání antibiotik u pacientů s nehojícími se kožními vředy. Důkazy naznačují, že užívání antibiotik u této skupiny pacientů, by mělo být omezeno, protože antibiotika neléčí základní příčinu vředu. Tímto opatřením by se také výrazně snížila antibiotické rezistence a náklady na zdravotní péči související s vedlejšími účinky antibiotik.
Autoři studie také zdůrazňují potřebu co nejrychlejšího odeslání pacientů ke specialistům na hojení ran, což by mělo přispět k lepší diagnostice a léčbě nehojících se vředů a ke snížení užívání antibiotik.

Zdroj:
http://ewma.org/…inal_WEB.pdf

Může vás také zajímat

Nový systém VivanoTec Pro: pokročilou jednotku podtlakové terapie s integrovaným systémem
6. 10. 2017
Praha 6. října 2017 – Světový dodavatel zdravotnického materiálu společnost HARTMANN přináší…
Polohování pacienta
30. 1. 2017
Polohování je základní součástí prevence vzniku dekubitů. Problém může nastat, pokud pacient…
Běžné problémy s kůží a nehty na nohou u seniorů
27. 1. 2017
Dermatologické změny v oblasti nohou jsou u starších osob běžné. Stav kůže a nehtů spolu s…