pH

pH kožního povrchu se pohybuje v rozmezí od 4,5 do 5,5. Ve srovnání s normálním fyziologickým pH je tedy mírně kyselé. Tzv. kyselý plášť na povrchu pokožky má rozhodující význam pro epidermální propustnost, antimikrobiální funkce a udržení integrity a soudržnosti stratum corneum.  Podrobně se této problematice věnuje článek na http://www.ncbi.nlm.nih.gov.

 

Endogenní a exogenní faktory

Kyselé pH pokožky je ovlivněno různými endogenními a exogenními faktory. Endogenní faktory představují tvorbu volných mastných kyselin hydrolýzou fosfolipidů probíhající ve vnějších vrstvách epidermis. Exogenní mechanismy zahrnují produkci volných mastných kyselin vznikajících působením bakteriální lipázy, z kožního mazu nebo přeměnou produktů žláz, jako je např. kyselina mléčná.

 

Antimikrobiální funkce a propustnost kožní bariéry

Povrchové pH pokožky podporuje růst normální kožní mikroflóry a zároveň potlačuje růst kožních patogenů. Typickým příkladem je plenková dermatitida u kojenců. Kůže krytá plenkou, která je neustále vystavena účinkům moči a výkalů, vykazuje pH více neutrální pH než jiné oblasti. Navíc patogeny, které rostou při neutrálním pH, dermatitidu ještě zhoršují.

Optimální pH přispívá k produkci lipidů a volných mastných kyselin potřebných pro správnou propustnost kožní bariéry. Náhlé porušení propustnosti má za následek mírné, ale významné zvýšení pH kožního povrchu. Pokud bariéra začne opět fungovat, kyselý plášť se znovu obnoví.

Nejnovější poznatky tak naznačují, že propustnost a antibakteriální funkce kožní bariéry jsou úzce propojeny a je pro ně nezbytné zachování kyselého pH na povrchu kůže.

 

Deskvamace

pH na povrchu kůže také ovlivňuje deskvamační procesy (olupování kůže). Všechny enzymy rozkládající proteiny ve stratum corneum potřebují pro svoji funkci optimální pH. Jakékoliv změny v pH vyvolávají abnormální deskvamaci a výsledkem je šupinatění kůže. Typickým příkladem abnormálního odlupováním kůže vyvolaného alkalickým pH je xerotická kůže způsobená účinkem mýdla.

 

Proteázami aktivované receptory

Poslední výzkumy navíc ukazují, že pH kůže také souvisí s aktivací tzv. proteázou aktivovaných receptorů (PAR). Jedná se o buněčné receptory, které je možné aktivovat působením proteáz (jejich aktivita stoupá s vyšším pH), což vede k dalším biochemickým změnám uvnitř buňky. Bylo například zjištěno, že aktivace těchto receptorů zbrzdila obnovení propustnosti epidermální bariéry po jejím narušení u myšího modelu. Předpokládá se také, že zvýšená aktivita receptorů by mohla být příčinou atopické dermatitidy.

 

Zdroj:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2688147/

Může vás také zajímat

konference
4. 8. 2016
Lokální léčba je důležitou součástí komplexní terapie syndromu diabetické nohy. Jednou z…
konference
17. 5. 2016
Častým tématem na letošní konferenci o léčbě ran v Pardubicích byly chronické rány a biofilm.…
ipad
21. 4. 2016
Na letošním kongresu pro léčbu ran v Pardubicích představila společnost HARTMANN – RICO nový…