podtlaková terapie

Nejlepších výsledků docílíme kombinací několika terapeutických metod – to platí, podobně jako v jiných oblastech medicíny, i v léčbě ran. Společnost HARTMANN proto připravila pro letošní desátý ročník celostátního kongresu České společnosti pro léčbu rány v Pardubicích workshop, který nabídl demonstraci účinných kombinací pro léčbu nehojících se ran.

První část workshopu, která byla věnována kompresivní terapii, jsme vám přiblížili v předchozím článku. Ve druhé části se pak posluchači seznámili s problematikou použití podtlakové terapie v chirurgii a traumatologii.

Doc. MUDr. Michal Mašek, CSc., z Kliniky úrazové chirurgie LF MU a FN Brno zpočátku hovořil o svých zkušenostech s použitím podtlakové terapie v traumatologii, doc. MUDr. Pavel Žáček následně demonstroval výhody tohoto přístupu v kardiochirurgii a doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., seznámila účastníky workshopu s tím, jaké zkušenosti mají na jejím pracovišti s použitím podtlakové terapie mj. u pacientů po thoracotomii.

Využití systému Vivano v traumatologii

Doc. Mašek připomněl, že vedle moderních krycích prostředků se používání podtlakové terapie stává u raných dehiscencí a sekundárně se hojících kožních defektů pomalu standardní léčebnou modalitou.

Indikace pro užití podtlakové terapie v terapii ran jsou známé a obecně dané. Patří mezi ně léčba:

  • chronických kožních defektů
  • diabetických defektů
  • dekubitů
  • traumatických ran
  • dehiscence chirurgické rány
  • ošetření píštělí
  • kožních štěpů
  • popálenin

V traumatologii se k nim pak přidávají ještě:

  • devastační ztrátová poranění
  • otevřené zlomeniny
  • střelná i explozivní poranění
  • rány po fasciotomii

Doc. Mašek dále zmínil několik praktických doporučení: „Při nasazení podtlaku je velmi důležité, aby se fólie překrývaly a bylo na ně ještě aplikováno obvazové krytí, aby nedošlo k poškození fólií a následným netěsnostem.“

Vedle technických parametrů systému se na výsledku terapie podílí významně také sám pacient. Doc. Mašek upozornil, že v případě nemocných na traumatologii je také nutné počítat s možnou nespoluprací. Tu může způsobit:

  • psychický šok po úrazu
  • strach ze ztráty zaměstnání
  • existenční ohrožení

Noncompliance se může vyvinout až v agresivitu, jež může být namířena i proti personálu.

Podtlaková terapie přináší výhody pro nemocnici, personál i pacienta

Systém Vivano má mnoho předností, ale také některé nevýhody. K hlavním výhodám patří:

  • nízká hmotnost přístroje
  • transportabilita
  • kontejnery o různé velikosti

Oceňované jsou také:

  • bezpečnostní signalizace při ucpání hadičky nebo snížení tlaku
  • možnost precizního nastavení a monitorování požadovaného podtlaku v ráně
  • inteligentní mód citlivé regulace tlaku

Používaný port obsahuje senzory tlaku přímo v ráně, které v případě ucpání hadičky a snížení tlaku spustí bezpečnostní signál.

Naopak nevýhodou přístroje je např. černá barva používané pěny, která neumožňuje barevnou signalizaci snížené odsávací kapacity. Neprůhledný kontejner také ztěžuje odhad charakteru odsávané tekutiny.

Obecně lze říci, že si podtlaková terapie již našla své místo v rámci chirurgického ošetření, přičemž největší přednosti podtlakové terapie spatřuje doc. Mašek v:

  • urychlení procesu hojení
  • vysoké efektivitě převazů
  • zlepšení kvality života pacientů

Doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., z I. chirurgické kliniky LF MU a FN u svaté Anny v Brně doplnila, že vedle zmíněných předností je neopominutelná také ekonomická výhodnost aplikace podtlakové terapie u indikovaných pacientů. Tím, že

  • zkracuje dobu léčby (včetně hospitalizace) pacienta,
  • snižuje celkové náklady na jeho léčbu
  • a zároveň snižuje ekonomické zatížení zdravotnického zařízení.

Využití podtlakové terapie po thoracotomii

Kromě tradičních indikací při léčbě chronických ran lze podtlakovou terapii s úspěchem použít i v léčbě tzv. otevřeného břicha (open abdomen) nebo u pacientů po thoracotomii.

Podle doc. Veverkové je podtlaková terapie ran plně indikovanou léčbou infikovaných ran hrudníku, což si na jejím pracovišti v praxi ověřili u několika pacientů s infikovanými ranami po thoracotomii. Šlo o soubor osmi nemocných s průměrným věkem 65 let a velikostí rány 17 × 11 centimetrů. Podtlaková terapie u nich byla aplikována v průměru 12 dní, přičemž výměna probíhala v intervalu od dvou do pěti dnů.

Podtlaková terapie v kardiochirurgii

Doc. MUDr. Pavel Žáček, Ph.D., z Kardiochirurgické kliniky LF UK a FN Hradec Králové hovořil o využití podtlakové terapie v kardiochirurgii. Připomněl, že v tomto oboru si našla poměrně rychle své místo v léčbě povrchových i hlubokých sternálních infekcí.

Nemocný s hlubokou sternální dehiscencí je totiž v ohrožení života kvůli riziku:

  • mediastinitidy
  • protézové endokarditidy
  • respirační insuficience

Je proto logické, že se kardiochirurgové právě u těchto nemocných snažili velmi záhy využít výhod podtlakové terapie. Doc. Žáček následně demonstroval své zkušenosti se systémem Vivano.

Celý workshop zakončila doc. Veverková slovy: „Během posledních pěti let se podtlaková terapie etablovala v léčbě chirurgického pacienta ve všech oborech, ať už to byla traumatologie, kardiochirurgie hrudní, cévní, břišní či všeobecná chirurgie. Při použití podtlakové terapie prokazatelně klesá morbidita i mortalita u závažně nemocných s infekčními komplikacemi v oblasti rány, což je jednoznačně prospěšné jak pro pacienta, tak ošetřující personál, ale v konečném důsledku pozitivně ovlivňuje i rozpočet zdravotnického zařízení.“

Může vás také zajímat

Lékaři specializovaní na léčbu ran na jednom místě
29. 7. 2019
Jak řešit infekci v třísle? Aplikace NPWT u dětských pacientů? A jakým způsobem si poradit s…
konference
4. 8. 2016
Lokální léčba je důležitou součástí komplexní terapie syndromu diabetické nohy. Jednou z…
konference
17. 5. 2016
Častým tématem na letošní konferenci o léčbě ran v Pardubicích byly chronické rány a biofilm.…