Bakteriální infekce

 

Infekce v místě operačního výkonu 

Tyto infekce bývají podle doktora Běliny velmi časté – tvoří až 20 % všech nosokomiálních nákaz (mezi nákazami spojenými s nemocniční péčí jim tak patří druhá příčka). Naštěstí, pouhá pětina z nich představuje ten nejnebezpečnější typ infekce – infekci vnitřních orgánů.

Statistiky JIP jsou ze samotné povahy těchto oddělení hrozivější: infekce v místě chirurgického výkonu se vyvine u čtvrtiny pacientů a 70 % z nich získá rezistenci na antibiotikum. Důsledky jsou pro pacienty velmi nepříznivé – až 40 % úmrtí na JIP nějak souvisí s infekcí.

Rizikové faktory vzniku infekce

„Proč někdo bude mít infekci, není zcela objasněno. Ke kontaminaci dochází vždy, ale k rozvoji infekce u každého nemocného nedochází. Rozvoj infekce v místě operačního výkonu je jevem multifaktoriálním,“ vysvětlil doktor Bělina.

Pak přehledně uvedl rizikové faktory a zásady pro předcházení infekcím před, v průběhu a po operaci. Holení rozhodně provádíme více než 48 hodin před operačním výkonem. I antibiotická profylaxe má svá pravidla.

Jak zdůraznil MUDr. Bělina, častou chybou je podávání ATB v nevhodném čase: „ATB podáváme 30–60 minut před chirurgickou incizí, a to intravenózně. Dřívější nebo pozdější podání riziko infekce zvyšuje.“ A upřesnil: „Správným podáním ATB profylaxe lze předejít 40–60 % infekcí v místě operačního výkonu.

Volíme antibiotika baktericidní, adekvátní k výkonu a bakteriologickému skríningu pacienta, a pak ještě přihlížíme k jejich ceně. Další dávku podáváme 3–4 hodiny po operaci – řídíme se farmakokinetikou, ale také případnou obezitou, délkou operace a krvácením. Ovšem pozor, u pacientů bez zjevného rizika se ATB podávají pouze do místa rány. ATB profylaxe by se neměla zbytečně prodlužovat – vede ke zvyšování rezistence a nežádoucím účinkům, jakým je například kolitida.“

Orientujte se v nových trendech

Péče s cílem omezit možnost infekce v průběhu operace by měla zohlednit – kromě běžných standardů – i poměrně nové trendy.

Obecně se doporučuje používat drény v co nejmenším množství, a když už, upřednostnit uzavřené od těch otevřených a včasně je odstranit. Účinnou novinkou je i antiseptický šicí materiál, jehož povrch je potažen ATB. Důležitým kritériem je udržení teploty pacienta v průběhu operace pod 36 stupňů Celsia, jinak riskujeme infekci.

Jak odhalovat a řešit výskyt patogenů na oddělení

Klíčová část přednášky se týkala aktivní spolupráce při odhalování patogenů na oddělení. Nosokomiální nákazy jsou ve všech nemocnicích a povinností každého je o nich informovat.

„K odpovědnému přístupu k prevenci infekcí na oddělení nevyhnutelně patří jejich záznam a sledování – sběr dat a jejich vyhodnocení. Proto by měla být standardem spolupráce s klinickým mikrobiologem. Jejich zpětná vazba a vypracovaná statistika dokáží odhalit výkyvy, které nejsou normální a které nám signalizují, že děláme něco, co incidenci infekcí zvyšuje. Podle těchto výsledných dat přijímáme opatření – volíme ATB profylaxi pro pacienty, upravujeme hygienu rukou a desinfekci,“ 

řekl na závěr odborník.

Může vás také zajímat

Lékaři specializovaní na léčbu ran na jednom místě
29. 7. 2019
Jak řešit infekci v třísle? Aplikace NPWT u dětských pacientů? A jakým způsobem si poradit s…
konference
4. 8. 2016
Lokální léčba je důležitou součástí komplexní terapie syndromu diabetické nohy. Jednou z…
konference
17. 5. 2016
Častým tématem na letošní konferenci o léčbě ran v Pardubicích byly chronické rány a biofilm.…