poškození kůže

Vlhkost způsobující poškození kůže může pocházet z mnoha zdrojů, včetně potu či exsudátu z rány, ale nejčastější příčinou bývá fekální a/nebo močová inkontinence. Defekty způsobené vlhkostí jsou charakterizovány erozí epidermis a macerací kůže nebo také sekundární kožní infekcí. Problematikou poškození kůže v důsledku vlhkosti se zabývá odborný článek v květnovém čísle časopisu Advances in Skin & Wound Care.

Vlhkost a její vliv na kůži

Vlhkost, ať už z jakéhokoliv zdroje, zvyšuje propustnost kůže a snižuje její bariérovou funkci. Stratum corneum neboli vnější vrstva pokožky má obvykle mírně kyselé pH a v neporušeném stavu chrání tělo před patogeny. Když je kůže ohrožena vlhkostí nebo vlhkostí spolu s třecími silami, může dojít k narušení jejího povrchu, což umožní vstup mikroorganizmů. Nejčastějšími patogeny jsou Candida albicans a Staphylococcus.

Navíc zásaditá povaha moči zvyšuje pH kůže a může také podporovat enzymatickou aktivitu proteináz a lipáz, pokud dochází současně k fekální inkontinenci, a dále tak narušovat povrch pokožky. Také časté čištění kůže, a to zejména mýdlem a vodou, oslabuje kyselý ochranný plášť kůže a podporuje chemické a fyzikální podráždění s následným poškozením epidermis. Vlhkost kůže navíc zesiluje negativní účinky tření.

Léčba poškození kůže vlivem vlhkosti

Léčba začíná identifikací zdroje vlhkosti a řešením její příčiny. Dále je nutné chránit kůži před dalším působením dráždivých látek. Kůže by měla být jemně očištěna pomocí prostředku k čištění kůže, jehož pH se blíží pH normální kůže. Tyto přípravky odstraní z kůže gram-negativní i gram-pozitivní bakterie stejně účinně jako mýdlo a voda. Po očištění se aplikuje ochranná mast nebo film. 

Produkty by měly být používány v souladu s pokyny výrobce nebo po každé epizodě inkontinence a následném očištění kůže. Ve většině případů ke zhojení defektu obvykle postačí, když je pacient udržován v čistotě a v suchu, inkontinenční pomůcky se mění ihned po jejich znečištění a používají se ochranné krémy nebo masti. Pacient by se měl vyhýbat jakémukoliv kontaktu s postiženou oblastí, aby bylo zachováno suché prostředí a omezilo se případné působení třecích sil. Pokud dojde ke vzniku sekundární infekce, měla by být nasazena vhodná léčba.

Vlhkost a dekubity

U některých pacientů se současně s poškozením kůže vlivem vlhkosti mohou objevit i dekubity I. nebo II. stupně. Požívají-li se ochranné krémy, krycí materiál pro léčbu dekubitu se obtížné fixuje. Hrozí zde riziko opětovné kontaminace porušené kůže a zvyšuje se riziko sekundární infekce. Pokud se však jedná o povrchové dekubity, v mnoha případech k vyřešení obou problémů zpravidla postačí pečlivé dodržování postupu určeného pro ošetřování defektu vzniklého v důsledku vlhkosti. Použitá terapie však musí být posouzena specialistou na léčbu ran a léčba stanovena individuálně.

Starší pacienti jsou více ohroženi vlhkostí

Kůže starších pacientů je obzvláště náchylná k poškození v důsledku vlhkosti. Stárnoucí kůže je sušší, tenčí a méně pružná, dochází ke změnám dermoepidermálního spojení a trhliny v důsledku třecích sil se objevují snadněji. Dochází ke změnám ve funkčnosti močového měchýře. Ženy mohou mít oslabené svaly pánevního. Kombinace fyziologických změn týkajících se kůže a močového měchýře, četné komorbidity spojené s vyšším věkem a případné pohybové problémy vedou následně ke zvýšenému riziku inkontinence a s ní souvisejících defektů kůže.

Zdroj:
http://journals.lww.com/…_Skin.9.aspx

 

Může vás také zajímat

Nový systém VivanoTec Pro: pokročilou jednotku podtlakové terapie s integrovaným systémem
6. 10. 2017
Praha 6. října 2017 – Světový dodavatel zdravotnického materiálu společnost HARTMANN přináší…
Polohování pacienta
30. 1. 2017
Polohování je základní součástí prevence vzniku dekubitů. Problém může nastat, pokud pacient…
Běžné problémy s kůží a nehty na nohou u seniorů
27. 1. 2017
Dermatologické změny v oblasti nohou jsou u starších osob běžné. Stav kůže a nehtů spolu s…