chirurgické rány

Mezi hlavní rizikové faktory vzniku infekce v chirurgické ráně patří endogenní kontaminace, exogenní kontaminace (souvisí hlavně s délkou zákroku a porušením aseptického prostředí) a snížení imunity jedince v důsledku systémových (onemocnění, podvýživa, léky) nebo lokálních příčin (prokrvení, mikroorganismy). Odborný text na stránkách worldofwounds.comshrnuje 10 základních tipů terapeutického managementu infekce v chirurgické ráně, které se zaměřují zejména na identifikaci rizik, hodnocení pacienta a preventivní a léčebné strategie.

Tipy pro řešení infekce v chirurgické ráně

1. Kompletní posouzení pacienta pro identifikaci rizikových faktorů – předoperační posouzení je vhodné zaměřit především na celkový zdravotní stav, kontrolu glykémie, nedávný úbytek nebo zvýšení hmotnosti, hodnocení nadváhy nebo obezity, úroveň fyzické aktivity, kouření v současnosti i minulosti a předchozí zkušenosti s anestetiky.

2. Řešení preoperačních rizikových faktorů – některé chirurgické zákroky mohou vyžadovat redukci hmotnosti pacienta, na místě je také edukace pacienta ohledně životního stylu (alkohol, kouření, užívání léků atd.), specifické předoperační doporučení bude záviset na typu operace a rizikových faktorech pacienta.

3. Řešení intraoperačních rizikových faktorů – zásadní je především udržování homeostázy pacienta a dodržování bezpečnostních standardů při operačním zákroku.  Zdravotnický personál musí dodržovat postupy hygieny rukou a používat ochranné pomůcky, vyměnit chirurgické rukavice, pokud došlo k perforaci a mít dvoje rukavice, pokud je riziko perforace vysoké. Doporučuje se, aby lokalizace řezu minimalizovala riziko spojené dehiscencí. Efektivní bývá také antibiotická profylaxe.

4. Řešení pooperačních rizikových faktorů – zahrnuje zejména udržování stabilní tělesné teploty, adekvátní okysličení, čisté a neporušené krytí rány a léčbu bolesti. Existují důkazy, že podtlaková terapie může snížit riziko infekce rány po traumatu a u vysoce rizikových skupin.

5. Edukace pacientů a rodiny ohledně příznaků infekce v ráně – pacientům a jejich rodinným příslušníkům by měly být poskytnuty informace, jak rozpoznat infekci v chirurgické ráně a na koho se obrátit, pokud mají podezření na infekci. Pacienti by měli vědět, že mírné zarudnutí kolem okraje rány je normální a lze ho očekávat po dobu několika dnů po operaci. Avšak zarudnutí šířící se více než 2 cm mimo řez, zvyšující se bolest a otok nebo hnisání je nutné okamžitě oznámit lékaři.

6. Identifikace infekce v ráně – diagnóza do značné míry závisí na subjektivním hodnocení bolesti nebo citlivosti, otoku, zarudnutí a hnisavém výtoku z rány. Projevy se obvykle objevují alespoň 48 hodin po operaci a do 30 dnů nebo až do 1 roku po totální endoprotéze. Symptomy se mohou zpozdit u obézních pacientů a být obtížné rozpoznatelné u imunokompro­mitovaných pacientů. Včasná diagnóza je pro účinnou léčbu naprosto nezbytná.

7. Débridement nekrotické tkáně – přítomnost nekrotické tkáně může prodloužit zánět a může být zdrojem jak aerobních, tak anaerobních bakterií, a proto je odstranění nekrotické tkáně klíčovou součástí hojení ran. Volba typu debridementu bude záviset na stavu rány, cíli léčby, zdrojích a rozhodnutí pacienta.

8. Volba vhodného krytí nebo zařízení pro odstranění exsudátu a bakteriální zátěže – nadměrná tvorba exsudátu může svědčit o infekci v ráně nebo způsobuje náchylnost k vyšší bakteriální zátěži. Zvolte krytí nebo zařízení schopné dostatečně odvádět tekutinu z rány. Krytí impregnované antiseptiky mohou působit bakteriostaticky. Některé materiály využívají pasivní antimikrobiální metody, vážou na sebe mikroorganismy, které jsou z rány odstraněny při převazu. V případě, že se stav rány zhorší nebo nezlepší do 14 dnů, doporučuje se použít alternativní antiseptikum či antimikrobiál­ní látku.

9. Pomocné terapie – v péči o rány je dále možné použít podtlakovou terapii, růstové faktory (jako je například destičkový růstový faktor), antibakteriální med, larvální terapii, šicí materiály impregnované antiseptiky nebo hyperbarickou oxygenoterapii.

10. Zavedení programu sledování chirurgických ran – umožňuje identifikaci trendů v míře výskytu infekce a původců. Pomáhá hodnotit účinnost preventivních a/nebo kontrolních strategií, které mohou být využity při tvorbě doporučených postupů. Dodržování pokynů je závislé na týmové práci, spolupráci a efektivní komunikaci mezi lékaři. Se zvyšováním počtu ambulantních chirurgických zákroků je nezbytné program rozšířit i mimo zdravotnická zařízení.

Zdroj:
http://worldofwounds.com/…fections.pdf

Může vás také zajímat

Nový systém VivanoTec Pro: pokročilou jednotku podtlakové terapie s integrovaným systémem
6. 10. 2017
Praha 6. října 2017 – Světový dodavatel zdravotnického materiálu společnost HARTMANN přináší…
Polohování pacienta
30. 1. 2017
Polohování je základní součástí prevence vzniku dekubitů. Problém může nastat, pokud pacient…
Běžné problémy s kůží a nehty na nohou u seniorů
27. 1. 2017
Dermatologické změny v oblasti nohou jsou u starších osob běžné. Stav kůže a nehtů spolu s…