Lymfedém je lymfatický otok kterékoli části měkkých tkání těla, nejčastěji se ovšem vyskytuje na končetinách. Jedná se o poruchu drenážní funkce lymfatických cév, kdy v postižené oblasti dochází k hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru. Ta při delším trvání lymfostázy vyvolává chronický zánět a přestavbu normální tkáně ve vazivo.

Primární, vrozený lymfedém bývá způsoben nedostatečným vývojem lymfatického systému. Sekundární, získaný lymfedém vzniká obvykle druhotným poškozením lymfatického systému po operacích či ozařování nebo je přímo projevem maligního procesu.

Rozlišujeme celkem 4 stadia lymfatického otoku

  • 1) skryté stadium je bez známek otoku,
  • 2) přechodné stadium je reverzibilní, tedy objevuje se na přechodnou dobu (po fyzické zátěži) a znovu mizí,
  • 3) chronické stadium již představuje stálý edém,
  • 4) stadium, elefantiáza, kdy vzniká stálý rozměrný otok s vazivovou přestavbou kůže a podkoží.

Základem léčby lymfedému je dekongestivní terapie

Není-li lymfedém včas léčen, vede k postupné fibrotizaci podkoží. Na tomto poškozeném terénu pak může ve vzácných případech dojít k rozvoji vředu – ulcus cruris lymphaticum. Tyto ulcerace bývají většinou v oblasti bérce.

Základem léčby je vždy komplexní dekongestivní terapie (bandáže a kompresivní systémy, manuální lymfodrenáže a přístrojová presoterapie), která se doplňuje speciálním cvičením a důslednou péčí o kůži končetiny. Důležitá je prevence infekce podkoží.

Mízním otokem jsou častěji postiženy ženy

Lymfedém neboli mízní otok patří mezi celoživotní onemocnění a pro pacienta představuje jak fyzickou, tak psychickou zátěž. Počet pacientů, kteří trpí mízními otoky, je odhadován na 2 %, častěji jsou postiženy ženy.

Lymfedém vzniká v důsledku neschopnosti mízního systému odvádět v dostatečné míře stále se tvořící tkáňový mok. Otok se může objevit prakticky kdekoli na těle, ale nejčastěji postihuje horní a dolní končetiny, méně často genitál, obličej, břicho.

Primární lymfedém je vrozený, sekundární je důsledkem patologického procesu

Primární (vrozený) lymfedém se z latentní fáze do fáze tzv. klinické manifestace otoku dostane větším zatížením mízního systému (např. velká námaha, hormonální změny, těhotenství, infekce, operace, ozáření, dočasné vyřazení končetiny z funkce). Zprvu se otok objevuje především na dolních končetinách, v oblasti nártů a kotníků, postupně se šíří směrem vzhůru. Vzniká pozvolna. Nejdříve bývá patrný pouze večer a po zvýšené námaze, postupem času se však stává trvale přítomným.

Sekundární (získaný) lymfedém je důsledkem patologického procesu, který má původ mimo vlastní mízní systém (např. úraz, infekce, operace, ozáření), ale který vede k částečné nebo úplné blokádě mízního řečiště. Téměř vždy postihuje jen jednu končetinu, začíná pod místem blokády a rychle se šíří směrem dolů.

Od otoků jiného původu (např. žilní otok, otok v důsledku onemocnění srdce, ledvin, štítné žlázy) lze lymfedém odlišit na základě klinického obrazu, anamnézy a výsledků vyšetření. Diferenciace je nezbytná, protože jejich léčba je odlišná.

Ke komplikacím lymfedému končetin patří různé kožní nemoci (např. plísně), které mohou způsobit záněty mízních cév, záněty žil nebo závažnou streptokokovou infekci (růže – erysipel).

Součástí léčby je zevní komprese a masáže

Onemocnění mízního systému vyžaduje pravidelnou, každodenní a dlouhodobou léčbu, která se, má-li být úspěšná, neobejde bez aktivní spolupráce nemocného.

Základním léčebným opatřením je zevní komprese, které docílíme nošením zdravotních punčoch, pažních návleků či bandážováním končetiny. Nedílnou součástí intenzivní léčby otoku končetiny by pak měla být manuální lymfodrenáž. Tato masáž podporující mízní oběh se provádí na specializovaných pracovištích 1× denně po dobu 4–6 týdnů. Dalším možným léčebným postupem je tzv. pressoterapie (tlaková segmentální masáž). Dochází při ní k cyklickým masážím končetiny drenážním návlekem na horní nebo dolní končetině. Kromě profesionálních přístrojů dostupných v odborných zařízeních jsou k dispozici i přístroje určené k domácí léčbě.

Důležitou součástí komplexní léčby lymfedému končetin jsou lehká tělesná cvičení (procházky, plavání, gymnastika, krátký běh, jízda na kole apod.). Svaly kontrahované při cvičení stlačují stěny mízních cév a zlepšují lymfatickou drenáž. Léčbu doplňuje užívání léčiv, které mají lymfotonický a lymfokinetický účinek.

Vhodná životospráva a vyhýbání se vysokým teplotám

Pacientům ohroženým lymfedémem se doporučuje především relaxovat se zvýšenou polohou končetin (při otoku horní končetiny je vhodné použít závěs na ruku). Dále je důležité končetiny nepřetěžovat (např. dlouhým stáním, pochody, sezením) a nenosit těžká břemena. Protože otokem postižená končetina je náchylná k infekcím, které mohou nemoc výrazně zhoršit, je také nezbytné předcházet drobným poraněním (oděrky, otlaky, popáleniny, bodnutí hmyzem apod.). Dalším rizikovým faktorem je vystavení postižené končetiny nadměrné teplotě (horké koupele, sauna, opalování).

Pacient trpící lymfedémem by si měl udržovat přiměřenou tělesnou váhu, jíst pestrou stravu a méně solit. Důležitou součástí komplexní léčby lymfedému končetin jsou lehká tělesná cvičení, jako například procházky, plavání, gymnastika, krátký běh, jízda na kole apod.

Produkty vhodné pro léčbu lymfedému

Idealflex®
Trvale elastické krátkotažné obinadlo
Pütter-Verband®
Trvale elastické krátkotažné obinadlo