Ke zhojení rány je zapotřebí dostatečný přísun energie a vyvážené zastoupení jednotlivých živin a mikronutrientů. Průběh hojení je tedy do značné míry závislý na nutričním stavu pacienta. Jeho posouzení a případná nutriční intervence by proto měla být nedílnou součástí každého léčebného procesu.
Rizika malnutrice
Častý problém představuje malnutrice, s níž do nemocničního zařízení přichází 30–40 % pacientů. U téměř 70 % z nich dochází v průběhu hospitalizace ke zhoršení jejich výživového stavu. Nejvíce jsou podvýživou ohroženi senioři a malé děti. Nedostatečná výživa pro pacienta mnohdy znamená přechod do katabolismu, který souvisí s řadou komplikací a vytváří velmi nepříznivé podmínky pro hojení ran. V konečném důsledku tak vede k prodloužení doby hospitalizace a zvýšené mortalitě.
Nutriční stav a nutriční rizika
K objektivnímu zhodnocení výživového stavu a nutričního rizika pacienta je třeba provést nutriční anamnézu, somatické vyšetření, antropometrická měření a odebrat biochemické, hematologické a imunologické parametry.
- Nutriční anamnéza – zahrnuje údaje o stravovacích návycích nemocného a jejich změnách z důvodu nemoci, změnách tělesné hmotnosti, existujících trávicích potížích a omezeních příjmu potravy (např. průjmy, poruchy polykání), alergiích na potraviny, omezujících dietách, užívání léků či doplňků stravy, psychosociálních problémech atd.
- Antropometrická měření – hodnotí stav kostry, svalové hmoty a tukových zásob, zjišťuje se hmotnost, výška, BMI, tloušťka kožních řas, obvod ramen, pasu a boků.
- Somatické vyšetření – komplexní fyzikální vyšetření zaměřené na všechny orgánové systémy, při němž lékař pátrá po známkách nesprávné výživy nebo případné podvýživy.
- Laboratorní vyšetření – k hlavním sledovaným parametrům patří množství albuminu v plazmě (dlouhodobý ukazatel stavu výživy), dále hladina transferinu, kreatinu v krvi a moči, dusíková bilance. Zjišťuje se také koncentrace elektrolytů, kalcia, magnezia, hemogram a množství lymfocytů.
Nutriční stav pacienta je přitom třeba pečlivě sledovat po celou dobu hospitalizace.
Makronutrienty
Sacharidy a tuky jsou pro organismus především zdrojem energie, bílkoviny potom představují základní stavební materiál pro obnovu tkání. Dostatečný příjem bílkovinzmírňuje katabolické procesy, podporuje pozitivní dusíkovou bilanci, činnost imunitního systému a zvyšuje pevnost kolagenu a vazivové tkáně. Pro hojení ran jsou důležité zejména aminokyseliny arginin (stimuluje uvolňování růstového hormonu a inzulinu) a glutamin(podporuje proteosyntézu, ovlivňuje imunitní systém).
Mikronutrienty
K mikronutrientům řadíme vitamíny, minerály a stopové prvky. Ze stopových prvků má pro hojení ran význam především zinek, měď a selen, které stimulují imunitní funkce, podporují tvorbu nové tkáně a působí antioxidačně. Z vitaminů pak pomáhá zejména vitamin C a E – oba svojí výraznou antioxidační aktivitou, podporou imunity a vitamin C také účastí na syntéze kolagenu. K minerálním látkám ovlivňujícím hojící procesy patří obzvláště sodík,draslík, vápník a hořčík. Poruchy elektrolytové rovnováhy poškozují buněčné funkce a zpomalují proces hojení.
Zdroj:
