Radiační dermatitida

Radiační dermatitida představuje reakce na kůži a sliznicích vyvolané radioterapií. Objevuje se přibližně u 95 % pacientů, kteří podstupují radioterapii. Onkologičtí pacienti navíc často souběžně s radioterapií podstupují také chemoterapii nebo cílenou terapii pro zlepšení přežití, což zvyšuje riziko toxicity.

Patofyziologické účinky

Radioterapie často postihuje rychle se dělící buňky epidermis, mazové žlázy a vlasové folikuly. Počáteční dávka radiace začne ničit bazální vrstvu epidermis, což způsobuje rychlejší odlučování zbývající buněk. Buňky bazální vrstvy v klidové fázi mitózy jsou následně rychleji stimulovány k proliferaci, čímž je narušena běžná tvorba buněk. Dochází k zánětlivé reakci následkem produkce histaminu, k dilataci kapilár, vzniku otoku a zvýšenému prokrvení.

Pacienti mohou prodělat jak časné, tak pozdní účinky radiační terapie a rovněž změny kožní pigmentace z důvodu migrace melaninu do povrchových vrstev kůže. Vlasových folikuly v ozářené oblasti se dostávají do klidové fáze a růst vlasů je přerušen. K úplné ztrátě vlasů dochází při dávkách nad 55 Gy. Dávky představující 30 Gy trvale poškozují potní a mazové žlázy, což způsobuje např. suchost kůže a svědění.

Symptomy

K příznakům radiační dermatitidy patří bolest, diskomfort, svědění, pálení a celkové podráždění. U některých pacientů tyto problémy mohou omezit pohyb postižené končetiny, narušit běžné denní aktivity a vést ke ztrátě nezávislosti a schopnosti sebeobsluhy. Někteří mohou mít potíže při kontaktu oblečení s postiženou oblastí. Radiační dermatitida může zahrnovat několik stupňů podle závažnosti poškození kůže, od zarudnutí, deskvamace až po vznik silných ulcerací a nekróz či krvácení.

Prevence

I když byly testovány účinky mnoha přípravků, prevence radiační dermatitidy stále zůstává nedořešena. Dosud provedené studie nepřinesly jasné výsledky. Obecně se doporučuje profylaktické podávání lokálních steroidů pro snížení diskomfortu způsobeného radiační dermatitidou.

Doporučení pro použití ostatních látek, včetně sukralfátu, kyseliny hyaluronová a stříbrné soli sulfadiazinu jsou podloženy slabými nebo nedostatečnými důkazy. Předmětem výzkumu byly také způsoby celkové péče o kůži během radioterapie. Odborníci převážně doporučují mytí pokožky s mýdlem s vyváženým pH, nošení volného oblečení a nevystavovat ošetřované oblasti slunečnímu záření.

Léčba

Stejně jako prevence radiační dermatitidy, tak i její léčba stále představuje výzvu. Obecně jsou doporučovány zásady terapie vlhkého hojení. Při nejslabších kožních reakcích je vhodné používat emolienty pro hydrataci pokožky a dodržovat standardní hygienické zásady. Také lokální kortikosteroidy mohou zmírnit svědění. Pokud se u pacienta objeví příznaky infekce, je třeba předepsat antibiotika na základě výsledků kultivace.
Neexistují žádná specifická doporučení ohledně výběru vhodného krytí, každý případ je třeba posuzovat individuálně.

Možnosti volby zahrnují hydrokoloidy, hydrogely, hydrovlákna, algináty a polyuretanové a silikonové pěnové krycí materiály. Pozdní kožní účinky radiační terapie zahrnují chronické ulcerace, teleangiektázii a fibrózu. Chronické ulcerace by měly být posouzeny ohledně možná existence biofilmu a subklinické infekce a léčeny v souladu s principy vlhkého hojení. Tyto rány mohou vyžadovat debridement nebo hyperbarickou oxygenoterapii. Teleangiektázie lze zlepšit pomocí cévní laserové terapie. Chronická fibróza se léčí komplikovaně nejvhodnější je odeslat pacienta k dermatologovi, který má zkušenosti s léčbou tohoto složitého problému.

Zdroj:
http://woundcareadvisor.com/…-dermatitis/

Může vás také zajímat

ARTMANN uvádí na trh nový systém VivanoTec Pro®
6. 10. 2017
Praha 6. října 2017 – Světový dodavatel zdravotnického materiálu společnost HARTMANN přináší…
pacient
30. 1. 2017
Polohování je základní součástí prevence vzniku dekubitů. Problém může nastat, pokud pacient…
kuze a nehty
27. 1. 2017
Dermatologické změny v oblasti nohou jsou u starších osob běžné. Stav kůže a nehtů spolu s…