Kulaté stoly o podtlakové terapii

Setkání u kulatého stolu je již tradiční akcí. V roce 2021 se Kulaté stoly uskutečnily dvakrát, v červnu a říjnu. Na Moravě v Bukovanském mlýně akci moderoval prim. MUDr. Jiří Poledník z chirurgie Kroměříž. Setkáním v Čechách, konkrétně v Plzni, provázel plk. MUDr. Radek Doležel, Ph.D. z chirurgické kliniky ÚVN Praha. Kulatých stolů se letos účastnilo dohromady šedesát odborníků z různých chirurgických oborů, kde se podtlaková terapie využívá standardně, ale i méně často. Díky kulatému stolu můžeme snadno diskutovat o kazuistikách a systému Vivano a předávat si tipy, triky a vychytávky z praxe. Nejčastěji se probírají témata z oblasti chirurgie a traumatologie, cenné zkušenosti specialisté sdílejí ale i v dalších oborech jako je gynekologie, ortopedie, podiatrie, dětská chirurgie a další. Kulaté stoly pořádáme společně s odborníky, kteří prezentují nejnovější praktické poznatky. Společně tak podáváme aktuální pohled na širokou problematiku podtlakové terapie (NPWT). 

Největší ohlas v diskuzi má tradičně problematika open abdomen, preventivní aplikace, infekce v ráně a ambulantní využití NPWT

Open abdomen (OA) je oblastí, kde je podtlaková terapie už roky osvědčenou metodou. Na kulatém stole v Bukovanech své zkušenosti z této oblasti přiblížila MUDr. Lucie Brzulová z chirurgie Krajské nemocnice Liberec. Zvládnutí managementu open abdomen je jednou z největších výzev v oblasti břišní chirurgie. Na základě dostupných zjištění a zkušeností je uzávěr open abdomen pomocí dynamické sutury a podtlakové terapie jednoznačně jednou z nejlepších metod. K nejčastějším komplikacím OA patří ztráta tekutin, proteinů, fistulace střeva a loss of domain, kdy dochází k retrakci svaloviny a fascie. Cílem managementu OA je primárně uzavřít dutinu břišní. Snahou je uzávěr provést co nejdříve, jakmile je to bezpečné. Právě bezpečnost je důležitým bodem, aby případným předčasným uzavřením nedošlo k syndromu kompartmentu.

Často skloňovaným tématem Kulatých stolů je rovněž role podtlakové terapie v prevenci infekcí. Infekce v místě operace (SSI) vzniklá do 30 dnů od operace, respektive do jednoho roku, je-li ponechán umělý implantát. Nejčastěji se ale projeví čtyři až deset dnů od operace a postihuje různé vrstvy rány. Tématu se ve své přednášce věnovala doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. z brněnské FNUSA. SSI označila za velmi závažnou problematiku zejména kvůli tomu, že přibližně z 15 % vzniká jako důsledek nozokomiálních nákaz. Právě SSI patří mezi největší problémy spojené se zdravotní péčí. Prodlužuje délku pooperační péče, přináší nutnost dalších operací a zvyšuje úmrtnost. Dle doc. Veverkové hraje v předcházení SSI důležitou roli právě profylaktické využití NPWT v rámci perioperačních opatření. Výhody této metody spočívají v lokálním odstranění exsudátu, snížení edému a rychlosti a pohodlnosti této léčby. Včasné nasazení NPWT znamená urychlení procesu hojení a zabránění dehiscenci chirurgické rány.

Stoupá i podíl využití NPWT v ambulancích. Dle současných dat ambulantní převazy aplikuje již 51 % dotázaných pracovišť v ČR. Především na provozní a ekonomickou stránku využívání NPWT v ambulantní praxi se na kulatém stole v Plzni zaměřil prim. MUDr. Jozef Andel z Chirurgického oddělení Nemocnice Kyjov. Nespornou výhodu NPWT je podle primáře Andela snížení provozní a personální zátěže oddělení, včetně snížení nákladů na hospitalizaci. Jako nezanedbatelný přínos vidí také možnost léčby v domácím prostředí a zvýšení kapacity převazů.

Jak letošní Setkání u kulatého stolu potvrdilo, možností postupu při využití podtlakové terapie je mnoho. Podle primáře Jiřího Poledníka, moderátora akce v Bukovanech, je vítána kreativita. Zkušenost a zručnost jsou naprosto nezbytné. Důsledná rehabilitace ve spojení se správnou výživou pak mají zásadní vliv na hojení rány.