Autolytický debridement je založen na činnosti metaloproteáz (enzymy tělu vlastní) a žírných buněk v optimálně vlhkém prostředí rány. Jejich činností dochází k rozpuštění nekrotické tkáně. Autolytický débridement je nejšetrnější metodou, je ovšem časově náročnější.

Řadíme k němu též tzv. microdebridement. Ten je založen na procesu, kdy je buněčný detritus a exsudát absorbován krytím a spolu s ním je odstraněn při převazu rány.