2 minuty

Nálezy v operační ráně

Klinický případ
MUDr. Lucie Brzulová, KN Liberec, Chirurgické centrum

Pacientce byl v jejích 36 letech diagnostikován karcinom levého prsu. Nejprve byla indikována neoadjuvantní chemoterapie, po dokončení následovala segmentectomie s exenterací levé axily. Poté pacientka podstoupila adjuvantní onkologickou terapii. Diagnóza byla stanovena v roce 2018. 

V září roku 2019 se objevila recidiva tumoru v levém prsu a po genetickém dovyšetření byla provedena bilaterální mastectomie. Dále byla pacientka vedena v onkologické poradně. V roce 2020 se v jizvě po mastectomii objevila nová rezistence a doplněná vyšetření MRI a CT potvrdila lokální recidivu kůže a podkoží v oblasti jizev po mastectomiích. 

Pacientka byla odeslána do naší mammologické poradny. Zde jsme po vzájemném rozhovoru indikovali reverzní abdominoplastiku s kompletním odstraněním postižené oblasti hrudníku (obrázek 1)

Na oblast plastiky byla aplikována podtlaková terapie (iNPWT). Pacientka terapii tolerovala dobře, ovšem po několika dnech došlo k postupné demarkaci centrální oblasti a následné nekrose a dehiscenci operační rány (obrázek 2).

Pacientka po reverzní abdominoplastice, následná nekrosa a dehiscence

Po nekrektomii (obrázek 3 a 4) byla opět aplikována podtlaková terapie a maximálně možně sblíženy okraje rány. Po několika aplikacích NPWT jsme spodinu překryli dermoepidermálním štěpem, zajištěnou opět NPWT s velmi dobrým výsledkem (obrázek 5).

Stav po nekrektomii a aplikovaná podtlaková terapie

Pacientka byla v období před definitivní plastikou štěpem propuštěna do domácího ošetřování a na převazy NPWT docházela do nemocnice. Pobyt v domácím prostředí s podtlakovým přístrojem hodnotila velmi kladně. Po krátkém zaučení byla schopna sama rozpoznat základní situace, které vedly k alarmování přístroje a pokud bylo možné, tak je v domácím prostředí i vyřešit. 

Definitivní plastika štěpu
1