2 minuty

Vědci studující buněčné procesy tvořící základ imunitní odpovědi těla při hojení ran odhalili, že prvním krokem při obnově poškozené tkáně je vyplavení vápníku. Uvedená zjištění by mohla přispět ke vzniku nových terapií urychlujících proces hojení ran. O výsledcích výzkumu publikovaných v odborném časopise Current Biology se zmiňují také webové stránky www. sciencedaily.com.

 

Vápníkem to začíná

Až do nedávné doby měli odborníci jen kusé znalosti o tom, jakým způsobem poškozené tkáně aktivují bílé krvinky a přimějí je hromadit se v ráně, tedy o procesech probíhajících v první fázi hojení ran. Nově publikovaná studie však ukázala, že prvním spouštěcím mechanismem tohoto děje je prudké vyplavení vápníku, který se šíří jako vlna zpět od okrajů rány pomocí gap junctions. Gap junctions jsou tzv. skulinová neboli komunikační spojení, které k sobě váží sousední buňky, ale zároveň mezi nimi vytváří kanály, kterými spolu mohou komunikovat pomocí obousměrného průniku látek.
Po vyplavení vápníku se podnět šíří dál a pokračuje aktivací enzymu s názvem DUOX (duální oxidáza), který syntetizuje peroxid vodíku, jenž pro změnu přitahuje první bílé krvinky k ráně. Tato invaze bílých krvinek zahájená během zánětlivých reakcí našeho organismu je nezbytná ke zničení mikroorganismů napadajících ránu a zastavení nástupu septikémie následující po poškození tkáně.

Méně vápníku, méně bílých krvinek

Zjištění ukazují, že vyplavení vápníku představuje první identifikovaný signál po poranění tkáně a může tudíž způsobovat rychlé zapojení imunitních buněk do celého procesu.

Vědci také zkoumali to, jaký dopad na zánětlivou odpověď organismu bude mít omezené vyplavení vápníku. Zjistili, že blokováním vápníku se inhibuje uvolnění peroxidu vodíku v ráně, což vede ke snížení počtu imunitních buněk migrujících do rány.

Autoři studie poznamenávají, že bílé krvinky nám nejenom pomáhají v hojení ran, ale jsou také důvodem, proč vznikají jizvy. Pochopení mechanismů jejich fungování v ráně by tedy mohlo pomoci zjistit, jak ovlivnit jejich chování pro budoucí terapeutické intervence.

Zdroj:

http://www.sci­encedaily.com/re­leases/2013/02/­130214111608.htm

1