05. 11. 2014 2 minuty

Cílem studie uveřejněné v odborném časopise Catheterization and Cardiovascular Interventions bylo určit faktory, které jsou spojeny s existencí nehojících se ran u pacientů, kteří podstoupili úspěšnou endovaskulární léčbu z důvodu závažné ischémie v oblasti dolních končetin. Zjistili, že tito nemocní mají vyšší pravděpodobnost, že nedojde k zahojení rány, pokud užívají inzulín, jsou závislí na hemodialýze nebo u nich došlo k výraznějším ztrátám tkáně.

Problém hojení ran po endovaskulární terapii

Je obecně známo, že v některých případech nelze u pacientů s kritickou končetinovou ischemií (pozdním stadiem chronické formy ischemické choroby dolních končetin) a ztrátou tkáně dosáhnout vyléčení rány ani po úspěšné endovaskulární terapii. Pravděpodobnost úplného zhojení rány souvisí zejména s komorbiditami pacienta, cévní anatomií, typem rány a použitými intervenčními strategiemi.

Úspěšná endovaskulární terapie zajistí revaskularizaci

Zmíněná studie zahrnovala 182 pacientů, počet končetin s kritickou končetinovou ischémii a ztrátou tkáně činil 220. Pacienti byli léčeni pomocí endovaskulární terapie v jediném zdravotnickém zařízení v období od dubna 2007 do října 2012. Za úspěšnou endovaskulární proceduru byla považována ta, při níž bylo dosaženo dostatečné revaskularizace. Ta byla definována jako viditelný průtoku krve do rány, jenž byl hodnocen hned po provedené intervenci pomocí digitální subtrakční angiografie.
Zhojeno bylo 164 ran (z celkových 243), a to konkrétně u 130 různých pacientů a 149 různých končetin.

Diabetes, hemodialýza a ztráta tkáně potlačují hojení

Při průměrné době sledování 23±18 měsíců byla míra zhojení ran následující: 40,2 % za 3 měsíce; 57,3 % za 6 měsíců; 62,2 % za 9 měsíců; 70,7 % za 12 měsíců.
Užívání inzulínu, závislost na hemodialýze a velká ztráta tkáně byly vyhodnoceny jako nezávislé prediktory nezhojení rány po úspěšné endovaskulární terapii.
Výzkumníci dodávají, že u vysoce rizikových pacientů s kritickou končetinovou ischémií, kteří vykazují nízkou míru hojení ran, by měl být zvážen chirurgický zákrok. Ačkoliv stále platí, že endovaskulární terapie zůstává pro většinou pacientů s kritickou končetinovou ischémií hlavní možností léčby.

Zdroj:
http://onlinelibrary.wiley.com/…625/abstract
http://www.healio.com/…ular-therapy

1