bakteriální komunikace

Tým výzkumníků z newyorské státní University v Binghamtonu se domnívá, že pochopení komunikace mezi bakteriemi by mohlo přispět ke zlepšení péče o chronické rány. Podle serveru www.news-medical.net vědci nejprve identifikovali specifické typy bakterií vyskytující se v chronických ranách a poté testovali jejich schopnosti produkovat signální molekuly mezibuněčné komunikace.

 

Jiné bakterie, jiná komunikace

Genovým sekvenováním bylo identifikováno 46 bakteriálních kmenů chronických ran. Téměř 70 % těchto kmenů produkovalo specifický typ komunikační molekuly – tzv. autoinducer-2 (AI-2). Menší množství kmenů, kolem 20 %, produkovalo jiný typ komunikačních molekul nazývající se acyl-homoserine-laktony (AHL).

Autoři studie se domnívají, že většina bakterií, které přirozeně osidlují naše tělo a nezpůsobují onemocnění, produkují signální molekuly AI-2, zatímco patogenní druhy typicky tvoří AHL.

Podle jejich názoru tak patogenní bakterie obvykle komunikují v odlišném „jazyce“ než bakterie, které jsou pro náš organismus prospěšné. A zdá se, že pro mnohé druhy chronických ran, např. diabetické nebo venózní vředy, je typická přítomnost jak AHL, tak i AI-2.

Velkou otázkou tak zůstává, zda některé bakterie nemohou komunikovat oběma způsoby.

 

Rušením komunikace oslabit bakterie

Typické bakterie chronických ran, jako je Pseudomonas aeruginosa, ovládají celou škálu agresivních taktik, kterými udržují svou přítomnost v chronických ranách. V důsledku toho jsou schopny se rychle množit, vyhánět místní druhy a bránit hojení ran.

Když bakterie tvoří biofilm, jako to dělají u chronických ran, jsou lépe chráněny před účinky antimikrobiálních látek. Proto je nutné hledat alternativní strategie k ničení bakteriální nákazy, např. rušením bakteriální komunikace oslabit obranu biofilmu.

 

Potenciál do budoucna

Manipulace s buněčnou signalizací má potenciál stát se účinnou strategií pro hojení ran, zejména při ovlivňování negativně působících bakterií, které jsou zvláště odolné vůči antimikrobiálním látkám. Schopnost interpretovat či snad dokonce ovládat tuto komunikaci mezi buňkami by mohlo pomoci ovlivnit vývoj rány. Detekce bakteriálních signálů by mohla rovněž umožnit diagnostikovat aktuální stav chronické rány.

 

Zdroj:

http://www.news-medical.net/new­s/20100105/Jam­ming-bacterial-communication-may-improve-chronic-wound-care.aspx

Může vás také zajímat

Kmenové buňky
23. 1. 2017
Objev kmenových buněk aktivních v lidských cévách, který učinili vědci z Centra pro klinický…
chitosan
16. 1. 2017
Vědecký tým z Wyss Institute při Harvardově univerzitě vyvinul nový biokompatibilní materiál,…
infekce
16. 1. 2017
Vysoké procento úmrtí u pacientů se závažnými popáleninami je spojeno s infekcemi. Vědci z…