Vědci z Kalifornské univerzity přišli na to, že buňky umístěné v elektrickém poli mezi dvěma elektrodami se chovají jako střelka kompasu. Neporušené živé buňky se však orientují a pohybují v opačném směru než pouhé fragmenty buněk. Zmíněný objev otvírá nové možnosti v oblasti hojení ran a terapie pomocí kmenových buněk. Výsledky studie byly publikovány v časopise Current Biology, informuje o nich také server www.medicalnewstoday.com.
Buňky se pohybují opačně než jejich fragmenty
Vědci pracovali s buňkami z rybích šupin, tzv. keratocyty. Tyto buňky se běžně používají ke studiu pohybu buněk a také se snadno rozpadají na buněčné fragmenty, které jsou sice obaleny buněčnou membránou, ale chybí jim jádro, nejvýznamnější organela buňky, DNA a mnoho dalších struktur.
Při jejich zkoumání objevili, že celé buňky a buněčné fragmenty se ve stejném elektrickém poli pohybují v opačném směru. To umožnilo vědcům si uvědomit, že pohyb buněk a buněčných fragmentů je ovlivňován dvěma konkurenčními procesy.
Aktin a myozin
Pohyb a vnitřní výstuž buněk zajišťují dva typy vláknitých proteinů: aktin a myozin. Zjistilo se, že když jsou celé buňky vystaveny elektrickému poli, aktinová vlákna se shromažďují a rostou na té straně buňky, která směřuje k záporné elektrodě (katodě), zatímco směs aktinových a myozinových vláken se formuje směrem ke kladné elektrodě (anodě). Tyto dvě poloviny buňky mezi sebou navzájem soupeří. Jak aktin sám o sobě, tak aktin spolu s myozinem tvoří motory, které pohánějí buňku vpřed. V neporušených buňkách vítězí mechanizmus aktinu a buňka se pohybuje ke katodě. Naopak u buněčných fragmentů má na vrch systém aktin/myozin a fragmenty buněk se pohybují v opačném směru.
Pohyb buněk a hojení
I pohyb buněk směrem k poraněné tkáni při procesu hojení je ovlivňován elektrickým polem. Mezi jednotlivými vrstvami zdravé tkáně proudí nabité částice. Poškození tkáně však způsobuje „zkrat“, dojde ke změně směru jejich proudění a vytváří se elektrické pole, které vede buňky směrem do rány. Výzkum orientace buněk v elektrickém poli má proto svůj význam také pro léčbu ran a mohl by přinést zajímavé aplikace v oblasti medicíny.
Zdroj:
http://www.medicalnewstoday.com/releases/258420.php