Dekubity jsou významným zdravotním problémem, se kterým se potýkají nemocniční zařízení po celém světě. Výzkum zabývající se prevalencí dekubitů v německých nemocnicích v období let 2005 až 2011 poskytuje zajímavý přehled trendů v této oblasti v jedné z nejvyspělejších evropských zemí. Studie byla publikována v květnovém vydání odborného časopisu EWMA Journal vydávaného Evropskou společností pro léčbu ran (European Wound Management Association).
Prevalence, lokalizace a komorbidity dekubitů
Na základě údajů z federální statistiky o hospitalizovaných pacientech v německých nemocnicích se autoři studie zaměřili na sledování změn v prevalenci a lokalizaci dekubitů a komorbidit pacientů postižených dekubity v období let 2005 až 2011.
- Z poskytnutých údajů vyplynulo, že celkový počet případů hospitalizovaných pacientů s hlavní diagnózou v podobě dekubitů se ve sledovaném období zvýšil o 26,5 % (z 9 941 v roce 2005 na 12 581 v roce 2011). Celkový počet případů hospitalizovaných pacientů, u nichž proleženiny představovaly vedlejší diagnózu, vzrostl o 71,8 % (z 239 760 v roce 2005 na 412 029 v roce 2011).
- Nejčastěji se dekubity vyskytovaly v oblasti kosti sedací, křížové a na patě. U pacientů ve věku 10 až 59 byla nejobvyklejším zasaženým místem křížová oblast. U starších pacientů pak dominovala lokalizace na patě. Při srovnávání lokalizace dekubitů nevyšly najevo žádné významné rozdíly mezi lety 2005 a 2011, došlo pouze ke snížení výskytu dekubitů s nezvyklou lokalizací, jako je hlava, horní končetiny nebo oblast páteře.
- Výskyt komorbidit se v rámci období od roku 2005 do roku 2011 nezměnil. U pacientů s hlavní diagnózou dekubitů hraje významnou roli inkontinence moči a stolice. Pacienti, u nichž jsou proleženiny pouze vedlejší diagnózou, pak nejčastěji trpízlomeninou stehenní kosti, srdečním selháním či zápalem plic.
Prevalence dekubitů roste
Autoři své šetření uzavírají s tím, že počet případů hospitalizovaných pacientů s hlavní diagnózou v podobě dekubitů se v letech 2005 až 2011 nezvýšil, zato však vzrostl výskyt proleženin u pacientů hospitalizovaných z jiného důvodu. Došlo tak k navýšení absolutního počtu případů dekubitů, které lze částečně vysvětlit stárnutím populace.
Riziko proleženin stále zůstává významným problémem zdravotnické péče. Uvedená analýza poukázala na některé specifické aspekty týkající se lokalizace a komorbidit dekubitů, které naznačují, že problém je nutné vnímat v širší perspektivě.