sprej

Standardní léčba bércových vředů za použití vhodného krytí a komprese bývá úspěšná ve 30 až 75 % případů, zbylá procenta se mění v chronické rány. Webové stránky www.medpagetoday.com přinášejí zprávu o studii, která hodnotí účinky buněčné terapie aplikované pomocí speciálního spreje obsahujícího alogenní neonatální keratinocyty a fibroblasty.

 

 

 Účinnější než tradiční léčba

 

Testovaný produkt byl složen z fibroblastů a keratinocytů z novorozenecké předkožky, tedy tkáně získané při obřízce novorozenců. Již studie in vitro ukázaly, že optimalizované buněčné složení produkuje řadu růstových faktorů důležitých k vývoji tkáně. Výsledky výzkumu naznačují, že sprej kožních buněk značně zlepšil hojení ran oproti standardní péči u pacientů s bércovými vředy. Po 12 týdnech jeho aplikace byla zaznamenána o 8 až 16 % vyšší redukce rány ve srovnání s placebem. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s nejnižší dávkou buněk, úplného uzdravení v tomto případě dosáhlo téměř o třetinu více pacientů ve srovnání se skupinou s placebem.

 

 

 

Méně znamená více

Výzkumný tým hodnotil účinky hojivého spreje u 228 pacientů trpících bércovými vředy, kterým byla buď aplikována jedna ze čtyř možných dávek terapie nebo placebo. Pacienti v obou skupinách současně podstupovali také standardní léčbu bércových vředů.

Hlavním sledovaným parametrem bylo průměrné snížení plochy rány po 12 týdnech léčby:

  • Největší účinnost byla zaznamenána u aplikace nejnižší dávky buněk (0,5 × 106buněk každých 14 dní). Zde došlo k průměrnému snížení velikosti rány o 91 % oproti 80 % u pacientů se standardní péčí a placebem.
  • Podíl pacientů, jejichž rány se ve 12. týdnu zcela zahojily, byl 46 % v kontrolních skupinách oproti 70 % u pacientů ošetřovaných nejnižší dávkou hojivého spreje.
  • Ostatní skupiny léčené vyššími dávkami buněk také vykazovaly vyšší míru kompletního vyléčení ve srovnání s kontrolní skupinou, ale rozdíly nedosáhly statistické významnosti.
  • Použitím nejúčinnější dávky bylo dosaženo uzavření rány v průměru za 50 dní oproti 71 dnům v kontrolní skupině.
  • Pacienti léčení nejúčinnější dávkou měli o 83 % větší pravděpodobnost úplného zhojení rány ve srovnání s pacienty, kteří dostávali pouze placebo.

 

Rozhodující je dávka

Autoři se na závěr shodují, že klíčovým faktorem tohoto typu léčby je schopnost správně určit léčebnou dávku a také frekvenci a délku léčby. Vyšší finanční nákladnost terapie pak vyžaduje pečlivé vyhodnocení rány, aby bylo možné ji využít co nejefektivněji.

 

Zdroj:

http://www.med­pagetoday.com/Car­diology/Perip­heralArteryDi­sease/34026

Může vás také zajímat

Kmenové buňky
23. 1. 2017
Objev kmenových buněk aktivních v lidských cévách, který učinili vědci z Centra pro klinický…
chitosan
16. 1. 2017
Vědecký tým z Wyss Institute při Harvardově univerzitě vyvinul nový biokompatibilní materiál,…
infekce
16. 1. 2017
Vysoké procento úmrtí u pacientů se závažnými popáleninami je spojeno s infekcemi. Vědci z…