rány

Aby došlo k uzavření rány, musí se buňky společně a koordinovaně pohybovat v jednom směru. Až dosud zůstával mechanismus, který řídil tuto kolektivní migraci buněk na větší vzdálenost, nejasný. Nyní se ho podařilo dešifrovat vědcům z Heidelberské univerzity a Institutu Maxe Plancka pro inteligentních systémy ve Stuttgartu a výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise „Nature Cell Biology“.

Kolektivní migrace buněk je významný biologický jev

Kolektivní migrace buněk a biologických systémů je jedním z nejvýznamnějších přírodních jevů. Není důležitá pouze pro hojení ran, ale hraje výraznou úlohu i při vývoji embrya anebo při vzniku rakoviny. Vědcům se podařilo identifikovat klíčovou molekulu a související mechanismus, který řídí kolektivní migraci epiteliálních buněk. Jedná se o bílkovinu zvanou „merlin“. Výsledky jejich výzkumu ukazují spojitost mezi mezibuněčnými mechanickými silami a kolektivním pohybem buněk a také to, jak lokální interakce vedou ke kolektivní dynamice na mnohobuněčného úrovni.

Protein způsobující přenos mechanického napětí mezi buňkami

V souboru buněk jsou procesy přenosu signálu a následné akce propojeny prostřednictvím signálních drah. Mezi buňkami existuje vedoucí buňka, která je mechanicky spojena s buňkami, které ji následují, pomocí mezibuněčných spojení. Pohyb vedoucí buňky směrem kupředu způsobuje mechanické napětí u následujících buněk. Protein merlin na základě tohoto mechanického napětí zahájí prostorově polarizovaný pohyb. Tímto se dále přenáší mechanické napětí z jedné buňky do druhé. Buňky reagují tím, že vytvoří výběžky, které umožňují vedoucí buňce posouvat se kupředu.

Unikátní funkce bílkoviny merlin

Nová studie tedy ukazuje, jak mechanosensitivní protein merlin převádí buněčné síly na kolektivní pohyb buněk tím, že působí jako mechanochemický transduktor. Překvapující je, že merlin je jediný protein, který tuto funkci zastává a že neexistují žádné náhradní mechanismy. Pokud merlin selže, buňky ztrácejí schopnost kolektivního pohybu.

Zdroj:
www.uni-heidelberg.de

Může vás také zajímat

Kmenové buňky
23. 1. 2017
Objev kmenových buněk aktivních v lidských cévách, který učinili vědci z Centra pro klinický…
chitosan
16. 1. 2017
Vědecký tým z Wyss Institute při Harvardově univerzitě vyvinul nový biokompatibilní materiál,…
infekce
16. 1. 2017
Vysoké procento úmrtí u pacientů se závažnými popáleninami je spojeno s infekcemi. Vědci z…