Vědcům se podařilo popsat, jak aspirin, nejčastěji používaný nesteroidní protizánětlivý lék, působí na keratinocyty a zpomaluje tak proces hojení v místě rány. Lepší pochopení tohoto procesu nabízí nové možnosti v oblasti léčby ran. Studie byla publikována v odborném časopise The Journal of Experimental Medicine a zmiňují se o ní též stránky www.sciencedaily.com.
Aspirin je celosvětově užívaný lék
Aspirin patří k nejpoužívanějším lékům a jeho celosvětová spotřeba je enormně vysoká. Účinnou látkou léku je kyselina acetylsalicylová. Ta umí v těle zablokovat enzym cyklooxygenázu, který je důležitý pro tvorbu cytokinů, což jsou látky umožňující správný průběh zánětu. Stejně tak je tento enzym důležitý pro tvorbu tromboxanu v krevních destičkách. Proto má aspirin protizánětlivé a protisrážlivé účinky.
Keratinocyty a reepitelizace
Hojení ran je složitý proces, který je závislý na obnovení epitelové vrstvy na povrchu rány. Reepitelizace rány je známkou úspěšného hojení. Důležitou roli v tomto mechanismu hrají právě keratinocyty, které tvoří až 95 % všech buněk v lidské pokožce. Migrují po ploše rány, množí se na jejích koncích a poté se oba konce setkají. Čím rychleji tato migrace nastane, tím méně vznikne jizev. Pokud migrace keratinocytů neprobíhá správným způsobem, mohou se rány, jako např. diabetické vředy, přestat hojit a stát se chronickými. Dosud však nebylo plně objasněno, jakým způsobem je pohyb keratinocytů při hojení ran regulován.
Aspirin inhibuje receptory důležité pro hojení
Vědci zkoumali roli molekuly zvané 12-HHT a jejího receptoru BLT2 při hojení ran. 12-HHT vzniká při srážení krve po zranění kůže a BLT2 se nachází na povrchu keratinocytů. Ukázalo se, že 12-HHT podporuje opětovnou tvorbu epitelové vrstvy v ráně prostřednictvím zvýšení migrace keratinocytů. Bylo zjištěno, že vysoké dávky aspirinu zpomalují hojení ran snížením produkce 12-HHT. Syntetický imitátor receptoru BLT2 naopak urychlil hojení ran u diabetických myší.
Opatrně s užíváním aspirinu
Uvedená studie popisuje nový mechanismus účinku aspirinu na zpomalení hojení ran a naznačuje, že aspirin by měl být používán u pacientů s chronickými ranami se zvýšenou opatrností.
Bude nutný další výzkum, aby bylo možné zjistit, zda ovlivnění receptorů BLT2 lze využít pro optimalizaci léčby ran.
