Některé zdravotní komplikace u pacientů s ránou, jako je např. diabetes, onemocnění periferních tepen nebo podvýživa, mohou zpomalovat tvorbu granulační tkáně. V takovýchto případech je vhodné použít některé z technik pro podporu granulace. K nim patří i fyzioterapeutické metody, např. elektrická stimulace, ultrazvuk nebo manuální lymfodrenáž.
Elektrická stimulace podporuje cirkulaci krve
V mnoha studiích bylo prokázáno, že elektrická stimulace podporuje cirkulaci krve v lůžku rány, pohyblivost buněk, tvorbu granulační tkáně a reepitelizaci a má také antimikrobiální účinky. Navíc pomáhá potlačit bolestivost rány, a tím zvyšuje kvalitu života pacienta.
I když existují kontraindikace související s umístěním rány či s diagnózou rakoviny a neléčené infekce, pro mnoho pacientů s chronickými ranami může být elektrická stimulace velmi přínosná. Ránu lze ošetřovat přímo, nebo pomocí přiložených elektrod.
Ultrazvuk zvyšuje produkci kolagenu
Své místo mezi technikami pro podporu granulace u nehojících se ran zaujímá i kontaktní a bezkontaktní ultrazvukové terapie. Zvyšuje aktivitu fibroblastů, produkci kolagenu, uvolňování histaminu a aktivitu makrofágů.
Manuální lymfodrenáž snižuje riziko infekce
Za normálních podmínek je mezi lymfatickými cévami a arteriolami vzdálenosti přibližně 1 mm. Při lymfedému se může zvýšit až na 10 mm. Zvýšená koncentrace bílkovin v důsledku existence rány způsobuje navýšení tekutin v této oblasti. Lymfatické cévy musí transportovat více tekutin a velké molekuly.
I v případě, že lymfatické kapiláry dobře fungují, je mnohonásobně náročnější odstranit debris z rány. Manuální lymfodrenáž pomáhá snížit tuto difúzní vzdálenost, a tím snižuje riziko infekce, zvyšuje průtok krve do rány a napomáhá odstranění většího množství proteinové debris z rány.
