Faktory ovlivňující hojení ran

4. 1. 2013, Rady a tipy pro prevenci a léčbu ran, Autor: HARTMANN – RICO
Přehledový článek uveřejněný v jednom z loňských vydání odborného časopisu Advances in Skin & Wound Care se podrobně zabývá faktory, které mohou zpozdit nebo bránit hojení ran, a to jak lokálními, tak systémovými.

Lokální faktory

  • Vysoušení rány − udržování vlhkého prostředí v ráně umožňuje rychlejší a méně bolestivé hojení, než je tomu v prostředí suchém, v němž buňky dehydratují a odumírají. Udržování vlhkého prostředí pomocí speciálního krytí zvyšuje migraci epidermálních buněk, což podporuje epitelizaci.
  • Infekce nebo abnormální přítomnost bakterií − pokud je přítomna infekce, o čemž svědčí hnisavý výtok, indurace, erytém nebo horečka, měl by být vyšetřen stěr z rány a nasazena antibiotická léčba. Pokud se rána rozšíří až na kost, měly by být posouzeny známky osteomyelitidy.
  • Macerace − močová a fekální inkontinence může porušit celistvost kůže. Edukace správné péče o kůži je nezbytná pro úspěšné zvládnutí léčby.
  • Nekrózanekrotické tkáně mohou prodlužovat proces hojení. Rozlišujeme dva typy nekrotické tkáně − vlhkou a suchou gangrénu. Vlhká gangréna má vlhký vzhled a rozvlákněnou nekrotickou tkáň, která je obvykle žlutě zbarvená. Suchá gangréna se jeví jako suchá, tuhá, kožovitá tkáň, která může mít černé zbarvení. Ve většině případů musí být nekrotická tkáň odstraněna, aby mohlo dojít k zahájení hojivého procesu.
  • Tlak − nepřiměřený nebo trvalý tlak v místě rány může narušit krevní zásobení kapilární sítě, což brání toku krve do okolní tkáně a prodlužuje hojení.
  • Trauma a edém − v prostředí, ve kterém jsou rány opakovaně traumatizované nebo je omezeno místní prokrvení v důsledku edému, se rány hojí pomalu nebo vůbec.

Systémové faktory

  • Věk − rány starších pacientů se mohou hojit pomaleji než u mladších pacientů. U starších nemocných se častěji setkáváme s faktory, které negativním způsobem mohou ovlivnit hojení ran, např. s přidruženými chorobami, nedostatečným příjmem potravy, změněnou hormonální reakcí, špatnou hydratací a oslabeným imunitním, oběhovým a dýchacím systémem.
  • Výživový stav − u obézního pacienta může být hojení ran znesnadněno kvůli špatnému prokrvení tukové tkáně nebo proteinové podvýživě. U kachektického pacienta může hojení ran bránit nedostatek kyslíku a nutričních zásob.
  • Chronické onemocnění − ischemická choroba srdeční, periferní cévní onemocnění, rakovina a diabetes mellitus jsou některé z chronických chorob, které mohou ohrozit hojení ran. Pacienti s chronickým onemocněním by měli být pečlivě sledováni.
  • Imunosuprese a radioterapie − potlačení imunitního systému způsobené léčbou, onemocněním nebo věkem může oddálit zhojení rány. Radioterapie může způsobit vředy nebo změnu na kůži buď bezprostředně po ošetření, nebo až po ukončení léčby.
  • Laboratorní hodnoty − hladina albuminu a prealbuminu, celkový počet lymfocytů a hladina transferinu jsou ukazatelé malnutrice a musí být posuzovány a pravidelně sledovány jako proteiny nutné pro růst buněk. Kromě nutričních parametrů je nutné sledovat také hladinu hemoglobinu, která pomáhá posoudit schopnost krve přenášet kyslík, a dále zhodnotit funkci jater, ledvin a štítné žlázy.
  • Cévní nedostatečnost − různé typy ran, jako diabetické a bércové vředy nebo dekubity, jsou způsobeny sníženým krevním zásobením. Lékař musí nejprve určit typ vředu, aby mohla být zajištěna odpovídající terapie.

Zdroj:

http://journals.lww.com/…ling.10.aspx